Menu
Science and research

Grant Projects (ongoing in the year 2018)

View ongoing grants in the year: 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021, 2022, 2023, 2024, 2025, 2026, 2027, 2028.

Nanobiophotonics for future health care (2012-2018, GA0/GB)

GA ČR P205/12/G118 [2012 – 2018]

doc. Ing. Jiří Homola, CSc., DSc., Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
dyr

As modern medicine evolves towards quantitative and molecular based science, biophotonics is envisioned to play an increasingly important role in multiple areas of medicine, contributing to quality of health care, reduction of health care costs, and sustainability of the medical care in the ageing society. The proposed project aims to advance research in selected areas of nanobiophotonics with focus on photonic molecular biosensors based on plasmonic nanostructures. The main areas of research in this project include research into plasmonic phenomena on metallic nanostructures, development of novel tools for analysis and design of plasmonic nanostructures, fabrication and experimental characterization of plasmonic nanostructures with potential for surface plasmon resonance (SPR) and surface-enhanced Raman scattering (SERS) sensing, interfacing biomolecules with inorganic nanostructures and investigation of interactions between such biophotonic structures and biological samples, and realization of SPR and SERS biosensors for detection of biomarkers of onco-hematological diseases.

Development of methods for cellular and gene therapy of hematological malignancies

AZV 15-34498A [2015 – 2019]

MUDr. Pavel Otáhal, Ph.D., VFN Praha
RNDr. Šárka Němečková, DrSc.

Significant progress in the field of tumor immunotherapy has been recently shown to complement available treatment modalities of hematological malignancies. This novel treatment method is based on the use of adoptively tranferred T lymphocytes which were modified in vitro prior to transfer to express artificial signaling molecule designated Chimeric Antigen Receptor (CAR) which redirects the specificity of modified lymphocytes to surface antigens expressed by malignant cells. In this project we propose to develop methods for CAR-based therapy of lymphomas and leukemia. Next, we propose to develop methods for selective expansion of T cells specific for EBV, HCMV or adenovirus from donor lymphocytes for the use in patients who received allogeneic stem cell transplantation and as a result of immunosupresion developed acute viral infection. The goal of the project is the manufacture of GMP-grade cells and their pre-clinical testing.

National study of leukemia cell mutations and clonality in patients diagnosed with acute myeloid leukemia

AZV 15-25809A [2015 – 2018]

Doc. MUDr. Zdeněk Ráčil, Ph.D., FN Brno
prof. MUDr. Petr Cetkovský, Ph.D., MBA

Molecural analysis at diagnosis and following monitoring of specific gene aberrations represent a standard part of a diagnostic-therapeutic process, especially in cytogenetically normal acute myeloid leukemia (AML) patients. Besides the routinely tested markers with clear prognostic importance, other gene mutations were recently identified. The new generation sequencing allow us to uncover the frequency of these recently described mutations in a very large cohort of AML patients from all major hematological centres in the Czech Republic, and to find coexisting mutations with high benefits of such testing in patients. The possibility to define separate leukemic clones in individual patients will further enable the monitoring of their status in the course of the disease and to elucidate the disease clonality. The study of these effects will be supported by xenotransplantation experiments analyzing engraftment of the samples with known clonality. AML patients bearing mutations in the DNA methylation regulators will be examined for subsequent DNA methylation and gene expression analysis.

Molecular detection of chronic myeloid leukemia using patient-specific BCR-ABL1 genomic fusions: impact on effectiveness of treatment management

AZV 15-31540A [2015 – 2018]

doc. Mgr. Kateřina Machová Poláková, Ph.D.
Doc. MUDr. Jan Zuna, Ph.D., 2.LF UK Praha, Mgr. Tomáš Jurček, FN Brno

DNA level with the aim to obtain more precise information on the course of CML at the molecular level in particular stages of the treatment with tyrosine kinase inhibitors (TKIs) than standard monitoring of BCR-ABL1 transcript level. We will study the hypothesis that the level of BCR-ABL1-positive cells at the time of diagnosis and early after treatment initiation stratifies patients who achieve stable deep molecular response, and patients who are at risk of treatment failure and who may benefit from an early treatment switch. We suppose that the quantification of BCR-ABL1 at the DNA level plays a crucial role in the TKI therapy discontinuation in patients in deep molecular response. The outputs of the project will contribute to the personalization of therapy using patient-specific molecular diagnostics having positive socioeconomic impact on the CML treatment. The aim of this project is to establish patient-specific assays for BCR-ABL1 quantification on DNA level and to determine at which phases of CML treatment the quantification of BCR-ABL1 genomic fusion provides valuable data improving individualized management of the therapy.

Anti-tumor effects of chelation therapy in myelodysplastic syndrome and identification of new therapeutic biomarkers

AZV 16-31689A [2016 – 2019]

prof. MUDr. Jaroslav Čermák, CSc.
Doc. RNDr. Vladimír Divoký, Ph.D., LF UP Olomouc

Myelodysplastic syndrome (MDS) is a clonal disorder characterized by ineffective hematopoiesis and increased risk of transformation to leukemia. Low-risk MDS patients are typically transfusion dependent, and their chelation therapy not only removes surplus of toxic iron stores, but has also antiproliferative and proapoptotic effects on tumor cells. Our preliminary data revealed an activation of DNA damage response (DDR) signaling and induction of apoptosis in pluripotent stem cells exposed to iron chelator in vitro. In vivo, 6-week applications of chelator to preleukemia mice lead to a decrease of actively replicating myeloid cells and an activation of G2/M checkpoint. Correspondingly, we observed an activation of stress signaling pathways in CD34+ cells from low-risk MDS patients receiving chelation therapy. We propose: to elucidate how iron chelation reinforces DDR and cell cycle checkpoints in oncogene-positive pre-leukemia cells in vivo; to identify biomarkers in MDS useful in clinical practice, allowing the prediction of a positive effect of chelation therapy for leukemia free survival.

Application of high-throughput technologies for screening of plasma circulating microRNAs in myelodysplastic syndromes

AZV 16-33617A [2016 – 2019]

Ing. Michaela Dostálová Merkerová, Ph.D.

Circulating micorRNAs (miRNAs) are new promising semi-invasivemolecular markers of various types of cancer. However, little information is known about their deregulation in myelodysplastic syndromes (MDS). Nowadays, the diagnosis of MDS is based on morphological evidence of bone marrow dysplasia. In the proposed project, we will employ next-generation sequencing for the screening of circulating miRNAs in plasma samples from MDS patients. Comparison of plasma miRNA profiles i) in untreated MDS patients with various disease subtypes, ii) in different risk categories, and iii) in MDS patients during treatment will enable to select circulating miRNAs with altered levels associated with the course of the disease. The genome-wide analysis followed by a validation phase performed by digital PCR on the level of particular preselected miRNAs aims to identify novel semi-invasive molecular markers suitable for monitoring of MDS patients, finally contributing to the prevention of the disease progression, an increase of survival, and an improvement of patient comfort.

Integrative analysis of genomic changes in DNA repair systems in myelodysplastic syndrome and their relevance in the pathogenesis

AZV 16-33485A [2016 – 2019]

RNDr. Hana Votavová , Ph.D.

Myelodysplastic syndrome is charactererized by a high heterogeneity of clinical course and an increased risk of development of acute myeloid leukemia. We assume that the as yet unexplained mechanism of the disease, leukemia transformation and a large number of mutations detected recently may be related to a decreased function of DNA repair systems, which under physiological conditions form an effective protective barrier against malignant transformation of cells. The project will monitor changes in 84 genes involved in DNA repair mechanisms at the level of genome, transcriptome and proteome, and reparative cell activity using in vitro assays. Due to the clonal character of the disease, the changes will be observed mainly in pluripotent hematopoietic CD34+ bone marrow cells. Data obtained using modern molecular genetic techniques such as targeted next generation sequencing will be closely correlated with clinical data of the patients.The proposed project aims to identify new molecular biomarkers involved in the formation and progression of the disease and to find new potential therapeutic targets.

Mutated nucleophosmin as a potential target for immunotherapy of acute myelogenous leukemia

AZV 16-30268A [2016 – 2019]

RNDr. Kateřina Kuželová, Ph.D.

Nucleophosmin (NPM) C-terminalmutations are detected in about 30% of patients with acute myeloidleukemia (AML). Our pilot study indicated that individuals with appropriate HLA alleles (about 85% of population) are able to raise a spontaneous immune response against mutated NPM which can prevent AML development. Anti-NPM immune response is also active during therapy and essentially contributes to a better outcome of patients having NPM mutations. The objectives of the project are: (i) to confirm and to extend these findings on a larger patient cohort, (ii) to obtain experimental evidence of the existence of NPM-specific T-cells, (iii) to establish diagnostic methods for the detection of reasons for transient or complete failure of the immune response which allows for AML development. The practical aim of this applied research is to prepare conditions for the implementation of individualized immunotherapy into the treatment regimen of AML patients in order to achieve the disease eradication.

Adoptive immunotherapy of hematological malignancies in elderly patients: preclinical and clinical study

AZV ČR 16-34405A [2016 – 2019]

MUDr. Petr Lesný, Ph.D. MHA

Innovative immunotherapy approaches, such as administration of haploidentical natural killer (NK) cells with phenotype changed by cytokine induction or with molecular genetic methods, are being extensively utilized in the therapy of hematological malignancies, such as acute myeloid leukemia (AML). Our project aims at the combination of these two methods, using the cytokine induced killer (CIK) cells genetically modified in order to express chimeric antigen receptors targeting suitable AML targets, such as CD123. We expect a cumulative effect of these two modifications, increasing the specific cytotoxic effect of the administered cells without increasing their toxicity. During the project, we plan to obtain sufficient preclinical and clinical supportive data in order to submit ambitious clinical trial of gene modified CIK cells in the therapy of AML. This approach will be useful in elderly patients, where the chemotherapy is less effective and limited by comorbidities.

Analysis of the role of PAK family kinases in the regulation of hematopoietic cell interaction with extracellular matrix proteins

GA ČR 16-16169S [2016 – 2018]

RNDr. Kateřina Kuželová, Ph.D.

PAK family belongs to key regulators of processes involving cygoskeleton work, such as cell adhesion, targets in various diseases, including tumors. The majority of the current knowledge about PAKs is limited to PAK1 function in adherent cells. PAK1 is often overexpressed in invasive solid tumors and its high activity correlates with poorer patient prognosis. Recent works and our preliminary experiments show that in hematopoietic cells, PAK2 is a very important member of the family and can have distinct and even opposing effects to PAK1, despite of a high sequence homology. Using a complex approach involving both original and established methods (e.g. microimpedance measurement, interference reflection microscopy, exogenous expression of fluorescently tagged proteins, western-blotting) we aim to elucidate the role of group I PAKs in regulation of hematopoietic cell binding to the extracellular matrix, to find differences between PAK1 and PAK2 and check for possible PAKs interaction with Lyn kinase.

Dlouhé nekódující RNA u myelodysplastického syndromu: klinický význam a implikace pro patogenezi

AZV 17-31398A [2017 – 2020]

Ing. Michaela Dostálová Merkerová, Ph.D.
Doc. Ing. Jiří Kléma, Ph.D., FEL ČVUT Praha

Dlouhé nekódující RNA (lncRNA) regulují diferenciaci krevních buněk na mnoha úrovních a jejich abnormální exprese tak přispívá k různým hematopoetickým onemocněním. LncRNA se mohou ukázat jako významné diagnostické a prognostické markery přispívajícími k včasné detekci progrese MDS a zlepšení přežití pacientů, či se mohou v budoucnu stát potenciálními terapeutickými cíli. V navrhovaném projektu budou prováděna celogenomová vyšetření hladin lncRNAs u pacientů s MDS a srovnání expresních profilů mezi různými skupinami pacientů s cílem najít lncRNAs s výrazně odlišnými hladinami a potenciálním využitím v diagnostice MDS. Protože znalosti o jednotlivých lncRNA jsou často limitovány na pouhou anotaci transkriptu, budou v rámci projektu dále studovány příčiny, role a důsledky deregulovaných lncRNA pro patogenezi MDS pomocí experimentálních a výpočetních přístupů.

Analýza T buněk proti BK polyomaviru a lidskému adenoviru u příjemců haploidentického štěpu s hemoragickou cystitidou

AZV 17-31593A [2017 – 2020]

RNDr. Šárka Němečková, DrSc.

Cílem je analyzovat rizikové faktory zodpovědné za růst případů hemoragické cystitidy (HC) u onkohematologických pacientů po alogenní transplantaci hematopoetických kmenových buněk (HSCT), což by mělo pomoci při hledání osob s vysokým rizikem HC. Hlavními analyzovanými faktory budou typ imunosupresivní terapie pro prevenci reakce štěpu proti hostiteli (GvHD) aplikované po transplantaci, spojitost s haploidentickou HSCT, přítomnost infekce viry BKV a AdV a stav protivirové buněčné imunity. Analýza anti-virové specifické T buněčné odpovědi u pacientů s HC s infekcí BKV a AdV umožní určit protektivní hladinu anti-virových efektorových T buněk a charakterizovat fenotyp, funkční aktivitu a antigenní specifitu T buněk odpovědných za virologickou a klinickou odpověď. Výsledky studie jsou nepostradatelné pro zavedení a optimalizaci protokolů pro expanzi antivirových T buněk využitelných pro adoptivní imunoterapii oportunních virových infekcí ohrožujících dospělé i dětské pacienty po transplantaci HSCT.

Stanovení fenotypu a funkce imunitních buněk jakožto prediktorů odpovědi na léčbu u pacientů se spinocelulárním karcinomem hlavy a krku

AZV 17-28055A [2017 – 2020]

RNDr. Ruth Tachezy, Ph.D., PřF UK Praha
hamsikova

Naším cílem je stanovení prognostických faktorů u pacientů se spinocelulárním karcinomem hlavy a krku (HNSCC) ve snaze zlepšit předpověď klinické odpovědi na současné léčebné postupy. Provedeme komplexní srovnávací analýzu infiltrujících a cirkulujících buněk imunitního systému u pacientů s nádorem HNSCC, asociovaným či neasociovaným s papilomavirovou infekcí. Konkrétním cílem naší studie je vyhodnotit roli imunosupresivních regulačních CD4+ T buněk a PD-1+CD8+ T buněk a jejich nově stanovených podtypů a význam exprese proangiogenního faktoru VEGF. Bude posouzen i prognostický význam úrovně exprese specifických molekul v epiteliálních nádorových buňkách a v plasmacytoidních dendritických (pDC) buňkách sdružených s nádorem. Sto bioptických vzorků zalitých do parafinu bude vyšetřeno retrospektivně a přibližně 150 vzorků čerstvých bioptických tkání a krve od pacientů s HNSCC bude vyšetřeno prospektivně pomocí metod imunohistochemie, PCR, hmotnostní cytometrie a funkčních testů. Imunitní parametry v periferní krvi budou sledovány u pacientů i po léčbě.

Identifikace a monitorování prognostických a prediktivních molekulárních markerů progrese u pacientů s myelodysplastickým syndromem s nízkým rizikem

AZV NV18-03-00227 [2018 – 2021]

Mgr. Monika Beličková, Ph.D.

Myelodysplastický syndrom (MDS) je heterogenní skupina klonálních onemocnění s neefektivní hematopoézou a se zvýšeným rizikem transformace do akutní myeloidní leukemie. Časné fáze MDS se dají považovat za premaligní stav s relativně dobrou prognózou. Navzdory tomu, u části pacientů dojde k progresi nemoci a zkrácení celkové doby přežití. V tomto projektu se zaměříme na identifikaci molekulárních markerů, které by predikovaly progresi onemocnění u pacientů s MDS s nízkým rizikem v době diagnózy. Plánujeme provést mutační skríning retrospektivních párových vzorků pacientů s a bez progrese. Na základě zjištěných markerů progrese provedeme prospektivní mutační studii u pacientů s detekovanými nepříznivými mutacemi a budeme sledovat dynamiku mutační zátěže pomocí citlivé metody droplet digitální PCR. Pro kompletnější obraz progrese provedeme také komparativní analýzu mRNA expresních profilů sériových vzorků pacientů. Zavedené metody zpřesní prognózu pacienta, umožní předvídat progresi a optimalizovat léčbu

Epigenetické, genetické a molekulární faktory potřebné pro mutagenezi onkogenu BCR-ABL1 v průběhu léčby Ph pozitivních buněk inhibitorem tyrosinkináz

18-18407S [2018 – 2020]

Mgr, Kateřina Machová Poláková, Ph.D.

Úspěšná léčba chronické myeloidní leukemie (CML) je založena na cílené inhibici aktivity BCR-ABL1 kinázy specifickými inhibitory (TKI), v prvé linii léčby zejména imatinibem. Mutace v kinázové doméně BCR-ABL1 představují významný mechanismus vzniku rezistence na léčbu TKI. V tomto projektu vycházíme z hypotézy, že rozvoj rezistence na TKI související s mutacemi v kinázové doméně BCR-ABL1 nepředstavuje pouze pasivní proces selekce již pre-existujících klonů nesoucích mutace. Mutace v kinázové doméně BCR-ABL1 mohou vznikat de novo během léčby na základě působení subletálních koncentrací TKI za účasti genetických, epigenetických a molekulární faktorů, umožňující leukemické buňce uniknout kontrole buněčného cyklu a DNA reparačním procesům. Předpokládáme, že identifikujeme molekuly a klíčové spojující články signálních drah odpovědných za rezistentní fenotyp, které mohou být terapeuticky ovlivnitelné a mohou nalézt uplatnění v časné předpovědi náchylnosti CML buněk k mutagenezi BCR-ABL1. Cíle projektu Odhalení genetických, epigenetických a environmentálních faktorů potřebných pro mutagenezionkogenu BCR-ABL1 v průběhu léčby CML buněčných linií a krvetvorných buněk in vitro.

Očkování proti HPV u pacientů s rekurentní laryngální papillomatózou – je možné zlepšit kvalitu jejich života?

Merck & Dohme s.r.o. IIS ID 37651 [2011 – 2021]

RNDr. Ruth Tachezy, Ph.D.
MUDr. Jitka Vydrová – Medical Healthcom., s.r.o.,, Hlasové centrum, Praha

Klinická studie fáze III b. Hlavním cílem studie bude ověřit vliv očkování tetravalentní HPV vakcínou na vznik rekurentních papillomatozních lézi a interval remisí u pacientů s RRP. Vedlejšími cíli bude zjištění typu HPV v lézi RRP, sledování hladin protilátek proti HPV antigenům obsaženým ve vakcíně, případně složkám imunitního systému v odebraném s

Analýza T buněk proti BK polyomaviru a lidskému adenoviru u příjemců haploidentického štěpu s hemoragickou cystitidou

AZV 17-31593A [2017 – 2021]

RNDr. Šárka Němečková, DrSc.

Cílem je analyzovat rizikové faktory zodpovědné za růst případů hemoragické cystitidy (HC) u onkohematologických pacientů po alogenní transplantaci hematopoetických kmenových buněk (HSCT), což by mělo pomoci při hledání osob s vysokým rizikem HC. Hlavními analyzovanými faktory budou typ imunosupresivní terapie pro prevenci reakce štěpu proti hostiteli (GvHD) aplikované po transplantaci, spojitost s haploidentickou HSCT, přítomnost infekce viry BKV a AdV a stav protivirové buněčné imunity. Analýza anti-virové specifické T buněčné odpovědi u pacientů s HC s infekcí BKV a AdV umožní určit protektivní hladinu anti-virových efektorových T buněk a charakterizovat fenotyp, funkční aktivitu a antigenní specifitu T buněk odpovědných za virologickou a klinickou odpověď. Výsledky studie jsou nepostradatelné pro zavedení a optimalizaci protokolů pro expanzi antivirových T buněk využitelných pro adoptivní imunoterapii oportunních virových infekcí ohrožujících dospělé i dětské pacienty po transplantaci HSCT.

Stanovení fenotypu a funkce imunitních buněk jakožto prediktorů odpovědi na léčbu u pacientů se spinocelulárním karcinomem hlavy a krku

AZV 17-28055A [2017 – 2021]

RNDr. Ruth Tachezy Ph.D., PřF UK Praha
RNDr. Eva Hamšíková

Naším cílem je stanovení prognostických faktorů u pacientů se spinocelulárním karcinomem hlavy a krku (HNSCC) ve snaze zlepšit předpověď klinické odpovědi na současné léčebné postupy. Provedeme komplexní srovnávací analýzu infiltrujících a cirkulujících buněk imunitního systému u pacientů s nádorem HNSCC, asociovaným či neasociovaným s papilomavirovou infekcí. Konkrétním cílem naší studie je vyhodnotit roli imunosupresivních regulačních CD4+ T buněk a PD-1+CD8+ T buněk a jejich nově stanovených podtypů a význam exprese proangiogenního faktoru VEGF. Bude posouzen i prognostický význam úrovně exprese specifických molekul v epiteliálních nádorových buňkách a v plasmacytoidních dendritických (pDC) buňkách sdružených s nádorem. Sto bioptických vzorků zalitých do parafinu bude vyšetřeno retrospektivně a přibližně 150 vzorků čerstvých bioptických tkání a krve od pacientů s HNSCC bude vyšetřeno prospektivně pomocí metod imunohistochemie, PCR, hmotnostní cytometrie a funkčních testů. Imunitní parametry v periferní krvi budou sledovány u pacientů i po léčbě.

Genetická variabilita BKV v ČR a její vliv na patogenezi infekce u pacientů po transplantaci ledvin

AZV 17-29992A [2017 – 2021]

RNDr. Martina Saláková Ph.D., PřF UK Praha
1. Spoluřešitel: MUDr. Mariana Wohlfahrtová Ph.D., IKEM Praha, 2. Spoluřešitel: RNDr. Viera Ludvíková, 3.Spoluřešitel: MUDr. Miroslav Fajtr, FN Hradec Králové

Polyomavirem BK (BKV) je infikováno 80% dospělé populace. Po primární infekci, která proběhne většinou v dětství, zůstává virus celoživotně latentní v ledvinách, může však opakovaně docházet k jeho reaktivaci. Zatímco u imunokompetentních jedinců jsou primoinfekce či reaktivace klinicky inaparentní, u imunodeficientních pacientů mohou způsobit závažné komplikace. K reaktivaci BKV dochází asi u 30 % příjemců ledviny, nekontrolovaná infekce může vést ke vzniku polyomavirové nefropatie (PVAN) a ke ztrátě štěpu. Faktory ovlivňující progresi infekce nejsou dosud zcela jasné. Cílem této studie je stanovit genetickou variabilitu BKV, stejně jako výskyt jednotlivých genotypů BKV a typově specifických protilátek u dárců a příjemců ledvin, a objasnit rizikové faktory progrese BKV infekce a rozvoje PVAN.

Validace analýzy metylace promotorů TSG spojených s HPV indukovanou karcinogenezí jako screeningového vyšetření análního karcinomu v rizikové populaci

AZV 17-31777A [2017 – 2021]

RNDr Jana Kašpírková PhD., LF Plzeň, UK Praha
1. Spoluřešitel: RNDr. Jana Šmahelová, 2. Spoluřešitel: Prof. MUDr. Jana Hercogová, CSc., Nemocnice Na Bulovce, Praha

Anální karcinom (AK) patří mezi malignity se stoupající incidencí, hlavně ve specifických populacích mužů, kteří mají sex s muži (MSM), a HIV pozitivních pacientů. V těchto skupinách je incidence až 131 případů na 100 000 obyvatel. Vzhledem k rostoucímu počtu HIV pozitivních pacientů nejen v České Republice, zejména u MSM, je včasná diagnostika prekanceróz základním předpokladem v boji s tímto onemocněním. AK je svou etiologií a biologickým chováním velmi podobný karcinomu děložního hrdla, proto i vyšetřovací a screeningové postupy jsou téměř identické. Základem je klinické vyšetření a cytologická analýza stěru sliznice. Anální cytologie nepatří mezi vysoce senzitivní ani specifická vyšetření. Naopak metylace DNA tumor-supresorových genů se takovou metodou být zdá, s již potvrzenou efektivitou ve screeningu karcinomu děložního hrdla. Tento výzkum by měl ověřit metylaci DNA jako novou diagnostickou a potencionální screeningovou metodu pro AK a porovnat její senzitivitu a specifitu s již zavedenými vyšetřovacími metodami u imunokompetentních i imunosuprimovaných pacientů.

Kritické zhodnocení lipidomu u pacientů s akutním koronárním syndromem a cévní mozkovou příhodou ve vztahu ke stupni oxidačního stresu

AZV 18-08-00149 [2018 – 2021]

Do. MUDr. Martin Malý, Ph.D.. ÚVN Praha
1. Spoluřešitel: prof. Ing. Jana Hajšlová, CSc., VŠCHT Praha, 2. Spoluřešitel: Prof. Ing. Jan Dyr, DrSc., Ing. Jiří Suttnar, CSc.

Ateroskleróza a trombóza jsou podkladem akutního koronárního syndromu a cévní mozkové příhody. V klinické praxi se ke stratifikaci rizika používají různé markery (LDL, HDL cholesterol, glykémie, C-reaktivní protein atd.), nicméně transformace populačního do individuálního rizika může být diskutabilní. Přes „normální“ hodnoty těchto markerů je stále přítomno riziko příhody. Pokročilé techniky reprezentované ultraúčinnou kapalinovou chromatografií spojenou s tandemovou vysokorozlišovací hmotnostní spektrometrií umožní, na základě chemometricky vyhodnocených záznamů ´fingerprintů´ složek metabolomu, hledání rozdílů mezi skupinami pacientů, které se v základních, běžně měřených parametrech, významně neliší. Vzorky krve budou odebírány pacientům v akutní a subakutní fází akutního koronárního syndromu a cévní mozkové příhody a budou srovnávány s kontrolní skupinou. Výsledky budou vztaženy ke stupni oxidačního stresu. Provedený předběžný screening ukázal změny především na úrovni lipidomu, které mohou reprezentovat spojnici mezi aterosklerózou a aterotrombózou.

Pokročilý imunomonitoring a imunoterapie u hematologických a hematoonkologických pacientů

OP VVV CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_025/0007428 [2018 – 2021]

RNDr. Jan Musil, Ph.D.

Předkládaný projekt je zaměřen na komplexní řešení problematiky hematoonkologických pacientů léčených na Ústavu hematologie a krevní transfúze (ÚHKT) v oblasti A) Pokročilého imunomonitoringu hematoonkologických pacientů, B) Imunoterapie pacientů s akutní myeloidní leukémií (AML), C) Imunomonitoringu a imunoterapie pacientů po transplantaci hematopoetických kmenových buněk (HSCT), D) Přípravy nové generace chimerických antigenních receptorů (CAR). Realizací projektu bude umožněno zavedení diagnostických metod pro stanovení imunosupresivních únikových mechanizmů leukemických buněk, které by měly sloužit pro výběr individualizované imunoterapie hematoonkologických pacientů. Dalším cílem je zavedení postupů pro expanzi T-lymfocytů schopných rozpoznat antigeny leukemických buněk u pacientů s AML a zavedení monitoringu rekonstituce imunitního systému u pacientů po HSCT pro identifikaci pacientů s nedostatečnou rekonstitucí imunitního systému. Mezi hlavní cíle projektu také patří identifikace markerů predikujících dlouhodobou in vivo perzistenci transferovaných multivirus-specifických T-lymfocytů a jejich sledování u léčených pacientů a rovněž konstrukce nové generace CAR-T-lymfocytů A+B: Imunoterapeutické postupy zavedené v rámci projektu povedou ke zlepšení kvality a prodloužení délky života hematoonkologických pacientů. Vyvinuté metody sledování imunitního systému by mohly do budoucna sloužit jako základ nových diagnostických vyšetření pacientů s AML, které umožní ošetřujícím lékařům rozhodnout o vhodné formě imunoterapie. Dá se očekávat, že kromě AML bude možné tyto metody adaptovat také na jiné formy leukémií. Postupy tohoto typu umožňující sledování imunity u pacientů s AML nejsou v České Republice ani ve světě dostupné. Dá se tedy předpokládat zájem aplikační sféry o další testování těchto metod v rámci navazujících klinických studií, které by mohly vyústit v tvorbu komerčně dostupných klinických testů. C: Sledování imunity u pacientů po HSCT by mělo identifikovat pacienty, jejichž imunita se neobnovuje požadovaným tempem, a jejichž život by mohl být ohrožen virovými infekcemi. K regeneraci imunity u těchto pacientů by pak měly být použity multivirus specifické T-lymfocyty. Opět se dá očekávat celkové zlepšení kvality života těchto pacientů a snížení úmrtnosti v důsledku 3 infekčních komplikací. D: V rámci projektu budou vyvíjeny nové generace chimerických antigenních receptorů (CAR), které by měly mít vyšší účinnost v porovnání s aktuálně dostupnými CAR. Nová generace CAR by mohla do budoucna sloužit jako platforma pro zavedení CAR terapie nejen pro léčbu Hematoonkologických onemocnění, ale také pro terapii solidních nádorů.


Quick contact

Head of Science and Research Division
Tel:+420 221 977 208

Deputy head of Science and Research Division
Tel:+420 221 977 269
Tel:+420 221 977 364

Secretary
Tel:+420 221 977 247


Opening hours

Ambulance
Mo – Fr: 7:00–18:00
Weekends: 9:00–13:00

Donors
Mo – Fr: 7:00–10:30

Visitors
Inpatient department
Mo – Fr: 13:00–18:00

ICU and Transplant unit
Mo – Fr: 14:00–17:00

How to find us

map

Ústav hematologie a krevní transfuze
(​Institute of Hematology and Blood Transfusion)

U Nemocnice 2094/1
128 00 Praha 2

The nearest underground station: Karlovo náměstí (line B)

The nearest tram station: Karlovo náměstí (10, 16, 22), Moráň (3, 6, 10, 16, 18, 24)

The nearest bus station: U Nemocnice (148), Karlovo náměstí (176)

How to get here