Aktuality
V pořadí již sedmý ročník tradiční jarní pražské vědecké akce Genes, Genetics and Genomics, G3 Sympozium s mezinárodní účastí proběhl v pátek 15. dubna 2016. Stejně jako vloni se setkání uskutečnilo v přednáškovém sále budovy děkanátu 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, která celé konání sympozia společně s Ústavem hematologie a krevní transfúze (ÚHKT) zaštiťovala. Přímou organizaci převzali za 1. Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy prof. Tomáš Stopka a za ÚHKT dr. Kateřina Machová Poláková.
Sympozium G3 proběhlo formou dvou obsáhlých přednášek v podání předních vědců z renomovaných zahraničních univerzitních pracovišť. Hlavním zaměřením sympozia byla problematika rezistence na chronickou myeloidní leukémii a změna genové exprese během normální krvetvorby.
Přečtěte si celou tiskovou zprávu.
Pavel Burda byl jedním z šestnácti mladých vědců z celého světa, kteří byli vybráni organizátory kurzu EMBO na základě hodnocení zaslaných aplikací. Díky své úspěšné přihlášce a žádosti měl možnost absolvovat tento velice intenzivní týdenní praktický kurz v laboratořích EMBL (The European Molecular Biology Laboratory) v německém Heidelbergu.
Kurz se věnoval progresivním moderním metodám pro analýzu molekulárních dějů na úrovni jednotlivých buněk, tzv. single cell analýze. Náplní byla teoretická i praktická část spojená s představením metod pro izolaci individuálních buněk (FACS, LCM) a následnou expresní analýzou (qRTPCR, Next Generation Sequencing, Fluidigm system). Vše probíhalo v režii vedoucích úspěšných evropských „single cell" laboratoří, kdy se mnozí z nich přímo na vývoji metod významně podíleli (M. Kubista, M. Pfaffl, A. Ståhlberg a další).
Pavel byl z kurzu nadšený, přičemž vyzdvihl individuální přístup a možnost diskuse s experty o perspektivě a limitacích jednotlivých metod pro konkrétní výzkumné projekty každého zúčastněného. Akce nabídla velmi komplexní přehled o nových trendech buněčné analýzy, které se v blízké budoucnosti nepochybně stanou rutinou každé moderní molekulárně-genetické laboratoře. Pavel přivezl na pracoviště ÚHKT know-how v oblasti single cell analýzy, které nejprve uplatníme na in vitro modelech v rámci řešení výzkumných projektů našeho oddělení.
Kurz v obrázcích naleznete ve Fotogalerii ZDE.
Ve spolupráci se sdružením Diagnóza CML, z. s., jsme uspořádali pro pacienty s diagnózou chronické myeloidní leukémie Den otevřených dveří v molekulárně-genetických laboratořích, ve kterých provádíme diagnostické vyšetřování monitorování hladin BCR-ABL1 transkriptů v průběhu léčby inhibitory tyrozinkináz. Přečtěte si celou zprávu o této akci: Pacienti se v ÚHKT dotkli vědy.
Pod záštitou odborného konsorcia CELL a České hematologické společnosti a za podpory edukačním grantem (Bristol Myers-Squibb) naše oddělení pořádalo již 3. ročník workshopu „Molekulárně genetické vyšetřování BCR-ABL1“, kterého se účastnilo 42 kolegů z českých a slovenských pracovišť. Více informací o workshopu naleznete na stránkách: http://workshopcml.cz/.
Dle reakcí účastníků se jednalo o úspěšný workshop, který byl v dopolední části programu korunován vynikajícími přednáškami Nicolase Crosse (University of Southhampton, UK), Jana Zuny (2. LF UK a FN Motol, CLIP), Hany Žižkové (Odd. mol. gen., ÚHKT), Tomáše Jurčeka (IHOK FN Brno), Kateřiny Machové Polákové (Odd. mol. gen., ÚHKT) a Markéty Kubričanové Žaliové (2. LF UK a FN Motol, CLIP). V odpolední části se pracovalo u kulatého stolu se zástupy BCR-ABL laboratoří v ČR a SR. Diskutované body včetně konsensuálních výstupů shrnuje tento dokument.
Veliké poděkování patří všem pracovníkům Oddělení molekulární genetiky, kteří se věnovali přípravám workshopu a zajišťovali servis v průběhu celé akce. Na jedničku zvládli postarat se o hosty, aby měli hojně co jíst a pít a dostávali všechny potřebné informace. V sekci Fotogalerie si můžete prohlédnout fotografie z workshopu.
Gratulujeme Monice Jaruškové, jejíž příspěvek k 16. ročníku Pražského hematologického dne byl oceněn vědeckým výborem PHD. Monika Jarušková přednesla práci kolektivu autorů Jarušková, Čuřík, Klamová a Machová Poláková s názvem Jednobodové polymorfismy v promotoru genu SLC22A4 významně souvisí s rezistencí na léčbu imatinibem u pacientů s chronickou myeloidní leukemií. Přestože Monika přednášela již v pokročilém stupni těhotenství, přednášku i diskuzi zvládla skvěle!
Do nejužšího výběru soutěže Neuron Impulsy, kterou každoročně vyhlašuje Nadační fond Neuron, se mezi tři hodnocené projekty finálového kola „probojoval“ i návrh projektu Nikoly Čuříka s názvem “Vztah onkogenní signální dráhy Bcr-Abl/MYB/MiR-155 k vzniku rezistence na tyrosin-kinázové inhibitory a progresi onemocnění u pacientů s chronickou myeloidní leukémií“.
Ve finálovém kole dne 8. června 2015 byly projekty posuzovány na základě ústních prezentací žadatelů před členy Vědecké rady oboru medicína a předními českými odborníky: kardiologem prof. Josefem Veselkou, hematologem a onkologem prof. Janem Starým a nefrologem prof. Vladimírem Tesařem.
Vítězství si nakonec odnesl projekt Jany Dobrovolné ze skupiny prof. Jiřího Bártka z Ústavu molekulární genetiky AV ČR zaměřený na studium R-smyček a s nimi asociovaných proteinů udržujících genomovou integritu. Pro Nikolu Čuříka představovalo umístění projektu mezi nejlépe hodnocenými povzbuzení pro další vědeckou práci a motivaci pokusit se o vítězství v soutěži Neuron Impulsy v některém z následujících ročníků.
V pořadí již šestý ročník tradiční jarní pražské vědecké akce Genes, Genetics and Genomics, G3 s mezinárodní účastí proběhl letos v pátek 10. dubna. Stejně jako vloni se setkání uskutečnilo v přednáškovém sále budovy děkanátu 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, která za laskavé podpory děkana prof. MUDr. Aleksi Šeda společně s Ústavem hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) celé sympozium organizovala. Přímou organizační záštitu nad konáním sympozia převzali za 1. Lékařskou fakultu UK Doc. Tomáš Stopka a za ÚHKT Dr. Kateřina Machová Poláková.
Letošní sympozium G3 proběhlo formou tří obsáhlých sdělení v podání předních vědců z renomovaných zahraničních univerzitních pracovišť. Hlavním zaměřením sympozia byla problematika genetické a epigenetické regulace základních buněčných procesů krvetvorných buněk a jejich poruchy vedoucí k leukemickým a myeloproliferativním onemocněním.
Celou tiskovou zprávu naleznete zde.