Úsek pro vědu a výzkum

Vyšetření buněčného chimerismu po HSCT

SOP 01: Vyšetření buněčného chimerismu po alogenní HSCT analýzou délkových polymorfismů a sex specifických lokusů

Principem molekulárně genetické analýzy buněčného chimerismu po transplantaci je sledování podílu autologní krvetvorby pacienta před HSCT k podílu dárcovské krvetvorby na molekulární úrovni (DNA izolovaná z buněk periferní krve (PK) nebo kostní dřeně (KD)). Molekulární analýza individuálního hemopoetického chimerismu v daném časovém bodě po transplantaci krvetvorných buněk je pak nespecifickým markerem potransplantační krvetvorby pro všechny diagnózy s cílem poskytnout co nejpřesvědčivější diagnostické podklady pro klinická rozhodnutí. Stanovením genotypů informativních polymorfismů DNA je možné sledovat přihojení štěpu, přežívání a množení dárcovských buněk, svědčící o její úspěšnosti hlavně v bezprostředním období po transplantaci. Zároveň je toto vyšetření důležité pro včasné zachycení návratu pacientovy krvetvorby, kdy naznačuje riziko návratu nemoci a možnost odhojení štěpu. V tomto včasném období je možno manipulací s imunosupresí a eventuelně dalšími manipulacemi se štěpem celý proces ovlivnit.

Používané metody kvantifikace a dlouhodobého sledování buněčného chimerismu jsou založeny na stanovení genotypu délkových polymorfismů typu VNTR (Variable Number of Tandem Repeats) a STR (Short Tandem Repeats). Jejich výhodou je vysoký stupeň informativnosti a neomezené kvantitativní stanovení. Citlivost se pohybuje mezi 1 - 5 % u VNTR polymorfismů a 1% u STR polymorfismů. Metoda založená na stanovení genotypů informativních SNP (Single Nucleotid Polymorpism) a krátkých inzercí a delecí metodou kvantitativní PCR v reálném čase se vyznačuje citlivostí 0,01 %, čímž umožní zachytit relaps 100x dříve než klasické metody. Metoda qrt PCR umožní detekovat tzv. mikrochimerismus, tedy stav, kdy podíl autologního genotypu je menší než 1 %. Metodu lze využít i v případech vyšetření přítomnosti maternálního engraftmentu.

SOP 07: Vyšetření buněčného chimerismu po alogenní HSCT analýzou jednonukleotidových polymorfismů a krátkých inzercí a delecí metodou kvantitativní PCR v reálném čase

Principem molekulárně genetické analýzy buněčného chimerismu po transplantaci je sledování podílu autologní krvetvorby pacienta před HSCT k podílu dárcovské krvetvorby na molekulární úrovni (DNA izolovaná z buněk periferní krve (PK) nebo kostní dřeně (KD)). Molekulární analýza individuálního hemopoetického chimerismu v daném časovém bodě po transplantaci krvetvorných buněk je pak nespecifickým markerem potransplantační krvetvorby pro všechny diagnózy s cílem poskytnout co nejpřesvědčivější diagnostické podklady pro klinická rozhodnutí. 

Stanovením genotypů informativních polymorfismů DNA je možné sledovat přihojení štěpu, přežívání a množení dárcovských buněk, svědčící o její úspěšnosti hlavně v bezprostředním období po transplantaci. Zároveň je toto vyšetření důležité pro včasné zachycení návratu pacientovy krvetvorby, kdy naznačuje riziko návratu nemoci a možnost odhojení štěpu. V tomto včasném období je možno manipulací s imunosupresí a eventuelně dalšími manipulacemi se štěpem celý proces ovlivnit.

Používané metody kvantifikace a dlouhodobého sledování buněčného chimerismu jsou založeny na stanovení genotypu délkových polymorfismů typu VNTR (Variable Number of Tandem Repeats) a STR (Short Tandem Repeats). Jejich výhodou je vysoký stupeň informativnosti a neomezené kvantitativní stanovení. Citlivost se pohybuje mezi 1 - 5 % u VNTR polymorfismů a 1% u STR polymorfismů. Metoda založená na stanovení genotypů informativních SNP (Single Nucleotid Polymorpism) a krátkých inzercí a delecí metodou kvantitativní PCR v reálném čase se vyznačuje citlivostí 0,01 %, čímž umožní zachytit relaps 100x dříve než klasické metody. Metoda qrt PCR umožní detekovat tzv. mikrochimerismus, tedy stav, kdy podíl autologního genotypu je menší než 1 %. Metodu lze využít i v případech vyšetření přítomnosti maternálního engraftmentu.

Technická vedoucí: Mgr. Hana Čechová